I když jsme měli roku 2011 velkou smůlu, usmálo se na nás i obrovské štěstí..

Byla jsem v práci, blížil se konec směny a mě zvnonil telefon. Volala mi máma..

Jako obvykle si hrál Šaryk s Míou, koníci se pásli na pastvině,.. pejsani vyběli zpoza vozíku do ohrady, a Šaryk přímo pod zadní nohy Hamirce. Ta jen instinktivně zareagovala a kopla. Šarda zůstal ležet, nehýbal se, nedýchal.. Otík s tátou mu dávali prní pomoc a to do slova. Vytáhli zapadnutý jazyk a oživovali ho. Po pár minutách se jim podařilo jej vzkřísit. Byl malátný a ztrácel se.

Přijela jsem a hned jsme jeli k veterináři, to byl Šaryk už plně při vědomí, ale pořád v šoku. Vet Žížalu prohlídl, dal mu injekci proti bolestti a my ho měli celou noc pozorovat.

Dopadlo to dobře, ale pořádně jsme se všichni vyděsili, měli jsme velké štěstí..