Konečně jsme se odhodlali odtajnit naší ( mou a Oťáskovou) tajnůstku. Poslední den před dnem Štědrým si tak v klidečku dokupujeme poslední dárečky.. Dáme kafíčko, nějaký svařáček, .. skočíme tam do shopu, zase onam,.. Nu a najednou, zcela neplánovaně   jsme se ocitli ve zveráku, který mimochodem patří naší malinko vzdálenější sousedce, která taky chová koníky, dále pak ovečky, krůty, apod. Mají krásný rozlehlý statek...Abych neodbíhala. Jen tak se kouknout na zvířátka. Když tak koupit zrní pro Pulinku, když už jsme tady. Paní sousedka nám nalila jednu "vánoční", kecali jsme a najednou držím v ruce malé chlupaté šedivé cosi, o čem se Otík s paní prodavačkou baví že vypadá jako Brežňev a že je to samička, a že..

Odnášíme si domů nového kamaráda, respektive kamarádku pro Pulinku. Doufáme že jí uděláme radost, bude mít kámošku na pokec a taky se budou v mrazivých nocích navzájem zahřívat.

Je nám ale jasné, že to bude naše tajemství..Kapitán se totiž nechal slyšet, že pokud na ranči přibude jeden jediný tvor, třeba byť jen šnek  budeme si hledat nový domov.  No a tak s námi v utajení bydlí Leontínka Ilča Brežněvová..